Vše, co jste chtěli vědět o jménu Památka zesnulých
Kořeny Památky zesnulých sahají až do roku 998, kdy ji zavedl opat Odilo z Cluny ve Francii. Chtěl, aby se věřící po celém světě společně modlili za duše, které ještě nenašly klid. Odtud se tradice rozšířila po celé Evropě – i do českých zemí.
Ještě dávno předtím ale lidé věřili, že na přelomu října a listopadu se svět živých a mrtvých přibližuje. Keltský svátek Samhain symbolizoval konec sklizně a čas, kdy se duše předků vrací domů. Křesťanská církev na tento starý zvyk navázala – a tak vznikl svátek, který spojuje minulost, víru i úctu.
Historie památky zesnulých
Památka všech věrných zemřelých, lidově Dušičky, se slaví 2. listopadu, hned po Všech svatých (1. listopadu). Je to den, kdy si lidé připomínají své zemřelé, zapalují svíčky, nosí květiny na hroby a vzpomínají — v tichu, s respektem, ale i s jistou útěchou, že vzpomínka drží pouto dál.
Chryzantéma mix barev
119 Kč
Růžový vřes Erica gracilis
105 Kč
Bílý vřes - Erica Gracilis
105 Kč
Vřes mix barev Starligh
249 Kč
Chryzantéma mix XL
389 KčJak se jméno Památka zesnulých užívá v zahraničí
Památka zesnulých se sice slaví především 2. listopadu, ale v různých zemích má své vlastní jméno, podobu i symboliku. A přestože se tradice liší, myšlenka zůstává stejná – vzpomínat na ty, kteří už nejsou mezi námi.
Ve Velké Británii a v USA (v katolických komunitách) se tomuto dni říká All Souls’ Day, tedy „Den všech duší“. Ve Francii má oficiální název La Commémoration des fidèles défunts, lidově se ale často spojuje s 1. listopadem – svátkem Všech svatých (La Toussaint).
V Itálii se slaví Commemorazione dei defunti nebo jednoduše Giorno dei Morti, tedy „Vzpomínka na zemřelé“. Podobně ve Španělsku je to Día de los Difuntos, což znamená „Den zesnulých“.
Nejznámější podobu má tento svátek v Mexiku, kde se slaví Día de los Muertos – „Den mrtvých“. Nejde o smutný den, ale o barevnou oslavu života, plnou hudby, květin, světel a symbolických lebek. Trvá od 1. do 2. listopadu a spojuje aztécké kořeny s křesťanskou vírou.
V Německu se den nazývá Allerseelen („Všechny duše“) a stejně jako u nás se 2. listopadu zapalují svíčky na hrobech. V Polsku se slaví Zaduszki – tradice velmi podobná českým Dušičkám, s návštěvami hřbitovů a modlitbami. Také Maďaři mají svůj Halottak napja, tedy „Den mrtvých“, a Slováci jej znají jako Pamiatka zosnulých, s významem totožným jako u nás.
Zajímavé paralely ale najdeme i mimo křesťanský svět. Na Filipínách se 1.–2. listopadu slaví Araw ng mga Patay nebo Undás – den, kdy celé rodiny tráví čas společně na hřbitovech, s jídlem a hudbou. V Japonsku probíhá v srpnu svátek Obon (お盆) – festival duchů, během něhož rodiny vítají duše svých předků doma. A v Číně má podobnou funkci jarní svátek Qingming Jie (清明节), známý jako „Svátek čistoty a jasu“, kdy lidé uklízejí hroby a přinášejí oběti svým předkům.
